V LISTOPADOVÉM SLUNCI.

Adolf Bohuslav Dostal

Jako obraz spjatý starým zlatým rámem, v bledém slunci Praha hrdě vstala dneska, byla tichá, slavná, usměvavě hezká ve svém panovničím vyšňoření známém. Na Vltavě svítí zlaté spony klamem z ranní mlhy žlutá, lehká arabeska ostrovů; a vzadu chorá sláva česká nadarmo se modlí svatovítským chrámem. Bledé, vyzářené slunce chladně svítí na kouzelný obraz nevýslovně tklivý, na hořký tvůj úsměv, Praho trpělivá. A jak s věží tvých se mihotavě třpytí, v srdci nezahřát syn dneška mlčelivý v šerý stín tvých ulic zamyšlen se dívá.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

74. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA NÁBŘEŽÍ. (Antonín Klášterský)
  2. Silhouetta. (Herma Pilbauerová)
  3. ADIEU! (Xaver Dvořák)
  4. Studentům Orlům. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. KRÁSNÝ ZÁPAD. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VEČER U BELVEDERU KRÁLOVNY ANNY. (Antonín Klášterský)
  7. CAUSERIE O VEČERNÍ PROMENÁDĚ (Petr Fingal)
  8. NEDĚLE PRAŽANA V ROCE 1413. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Podzimem zlatavým NAD PRAHOU měsíc pluje, (Adolf Racek)
  10. Jitro na Petříně. (Jaroslav Vrchlický)