MIRAMARE.

Adolf Bohuslav Dostal

MIRAMARE.
Lekníne, vykvetlý z modravé hlubiny, obláčku pěnový na skálu zbloudilý, bělostný půvabe přešťastné hodiny, blednoucí krásou tvou dlouho jsme chodili. Do oken západ když zasadil rubíny, teprve mlčky jsme k moři se vraceli, ozvěny polibků zněly nám z hlubiny, vlny jak pode zdí ke dnu se ztrácely... Ale pak šero se sesmeklo se strání, slzavá vzpomínka kmitla se na rose, nad bílý leknín se teskliva naklání. A jakby zvedlo se z večerní temnoty, na vlnách jakoby za moře vztáhlo se šílené vzlyknutí ubohé Charlotty. 59

Kniha Minuty (1907)
Autor Adolf Bohuslav Dostal