3.
Nepřicházím s písní míru já k vám,
Nepřicházím s písní míru já k vám,
nepřicházím s loutnou, která by šveholila;
vrahů vrah, buřič, zbojník já sám,
vás ke zbojnictví píseň má ráda by spila.
Nepřicházím s písní míru já k vám:
je dosti líné krve na vyhřátých ložích,
je dosti rukou ochotných k neviňoučkým hrám,
je dosti duší schoulených marně v rukou božích,
a v palácích i děrách starých měst
je mnohá, příliš mnohá zapáchající čest.
Nepřicházím s písní míru já k vám,
na chvějícím se rákose s bílým kapesníkem:
má zbabělost svůj příliš naplněný chrám,
kam denně zajít si je skoro dobrým zvykem.
Nepřicházím s písní míru já k vám,
neskuhrám, nefňukám, pobízím život;
kdo mi chceš rozumět, zavři svůj krám,
kde moudře čachruješ s padělaným zbožím,
vezmi si vzduch a slunce a život,
vezmi si růže a vem’ si je s trním.
13