5.   Šlo jaro, léto, podzim šel, jde zima;

Stanislav Kostka Neumann

Šlo jaro, léto, podzim šel, jde zima; šli dnové něhy, jež jak dívka jímá, a dnové smutní jako dětské štkání a bouřliví jak davů procitání. Šli dnové přes kopce a jejich lesy... Jsou vzpomínky, jak siná mračna děsí, a jiné vonné jako hebká ruka. Dnů jedněch štěstí zlatí druhých muka. Ty kopce kol však neochvějně stojí. Dnů jedněch rány slunce druhých hojí. A kopce poslušně svou barvu mění a lesů rozmary i slunná snění.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

973. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nálada. (Boleslav L. Černý)
  2. JARA KVĚT. (Josef Václav Sládek)
  3. LASKAVÝ PODZIM (Antonín Sova)
  4. VI. Podzim je zde a krátký den, (Jan Neruda)
  5. * * * (Josef Svatopluk Machar)
  6. SÁM SOBĚ. (Antonín Klášterský)
  7. XXV. Na zahradách pod spadalým listím (Karel Babánek)
  8. Jeseň. (Antonín Sova)
  9. Memento. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Předtucha jeseně. (Jaroslav Vrchlický)