V dubnu

Stanislav Kostka Neumann

Oblaka bílá temné své stíny pomalu vodí po vrších, kde ještě mnoho hnědavé hlíny a lesů sivozelených. Ale již slunce zkouší svou slávu, poskakující v mracích míč, své zlato pouští na zemi v trávu pro pampelišky, petrklíč. Udiven leskem březové kůry, koberci květů, zelení, zalitý sluncem pohlížím shůry na vrchů vážné vlnění. Jest mi, jak bývá plavčíku v koši, když na obzoru spatří břeh. Volal bych: Země! Hej, hola, hoši! Na pravo země! V plamenech!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

861. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘI SLUNCE ZÁPADU. (Emanuel Čenkov)
  2. Orlík. (Herma Pilbauerová)
  3. K pouti. (Adolf Heyduk)
  4. U moře. (Otakar Mokrý)
  5. NA NEBI AZURU A V MOŘI STŘÍBRA PŘÍLIŠ... (Emanuel Čenkov)
  6. HŮL ŠIKMO OPŘENÁ (Hermor Lilia)
  7. Útočiště tonoucích. (Xaver Dvořák)
  8. MÉ NITRO MOŘE SNŮV A TUŽEB JÍMÁ – (Jaroslav Goll)
  9. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  10. TO BOUŘÍ V DALEKU! (Antonín Klášterský)