K pouti.

Adolf Heyduk

Hle, mraky ovinuly les a sadu na hruď klesly, včel lačných bědná hyne směs před oulovými česly; z luk pokosených na pozdrav mně v posled dýše vůně trav, a v nebi pluje čápů dav v dál perutnými vesly. Kam letí asi? Proč ten spěch? Čas volá, musí plouti. Viz, podjeseně chladný dech, a vlákna v suchém proutí, zda něčeho též necítíš v svých ňadrech, co tě volá již, kde věčný mír jest, o němž sníš, kam čas a vše se routí? Juž přichystej se k pouti!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

978. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U strže. (Antonín Sova)
  2. V dubnu (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Roztrhané, těžké mraky ( H. Uden)
  4. UTIŠENÁ KRAJINA (Antonín Sova)
  5. Beze stop. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Noc už prchá – u sítiny (Adolf Heyduk)
  7. Až k oblakům vstal blud, jenž bouří šílí – ( H. Uden)
  8. Na podobiznu básníka s dítětem. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Nebe z hustých mračen dešť svůj lije, (Rudolf Mayer)
  10. TO BOUŘÍ V DALEKU! (Antonín Klášterský)