Noc už prchá – u sítiny

Adolf Heyduk

Noc už prchá – u sítiny racek hledí v lesní tmáň – mezi kmeny už se šeří – pták si čechrá zobem peří, vznáší se a letí v pláň. Proč jsi přišel divný ptáku z jižních břehů v sever náš? znáš ty moře zbojnou pěnu, bouř když kvačí, na stěženu vodní hlídku držíváš. Mlčení tvé plné smutku co chce věštit? příboj snad? ach už tamo mlhy šedé v kukli večernice vede blíž a blíže odevšad. V také bouři ploulo druhdy srdce mé, jak hrdá loď; přišly vlny, krev mi stydla, osud velel u kormidla: přítěž slzí v jícen hoď! Pyšné lodě bouře drtí, nuž do člunku k veslu skoč, v hračku tu bouř neopře se, volně tebe jenom snese u přístavu na úboč. Zůstal jsem – loď pohlcena děsnou moře kotlinou; aj, proč v ruce tisknu hlavu? vědělť jsem, že do přístavu člunky lehčej doplynou.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

68. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na podobiznu básníka s dítětem. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Pohřeb na moři. (Irma Geisslová)
  3. UTIŠENÁ KRAJINA (Antonín Sova)
  4. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  5. SNY (Eduard Albert)
  6. Beze stop. (Augustin Eugen Mužík)
  7. [Scirocco] (Jiří Mahen)
  8. XX. Naděj lidu. (Jaroslav Vrchlický)
  9. K pouti. (Adolf Heyduk)
  10. Splyň s mořem! (Jaroslav Vrchlický)