Dedikace

Stanislav Kostka Neumann

Jahody první, hle, nesu ti, ženo, z bukové paseky, z vysoké trávy, pozdravy slunce a jižního větru, zakleté v šarlat a ve sladké šťávy. Pomalu nes je k svým hedbávným retům, jejich sladkost k srdci ti vzrůstá. Pomni, že políbíš červnové slunce a krví země si potřísníš ústa. Jahody první, hle, nesu ti z lesů, vyhřátých paprsků úrodou zlatou. Jak ten plod rudý buď krystalem vonným, slunce a země buď pohodou jatou.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

409. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  2. MŮRA. (Antonín Sova)
  3. PŘI ZÁPADU. (Antonín Klášterský)
  4. KRUTÁ LÁSKA. (František Taufer)
  5. PLAMENNÉ MOŘE. (František Taufer)
  6. II. Rozklad. (Jiří Karásek)
  7. VČELY (Jan Opolský)
  8. BOŽÍTĚLOVÁ (Božena Benešová)
  9. LÍPA (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Chvála nahoty (Stanislav Kostka Neumann)