Té, která doma trpí.

Stanislav Kostka Neumann

Jdem ze dne ke dni, – každý více mrazí, a zbývá člověku jen resignace; ta temná poušť se nezdá míti hrází, a stále nezní signal slední štace. A každé Echo z venčí jenom vrazí hloub do lebky ten černý prapor smutný, – a člověk čeká, až ho k zemi srazí konečný úder, – poslední a nutný. – Jsou stokrát dražší, jež jsme měli rádi, když lásku nahradit má žalář holý, a jejich bolesť stokráte nás bolí... Vím, že dnes Písmo citují nám rádi pro útěchu... Však já jsem pohan hrdý, a těchou mi zde – prokletí hlas tvrdý.

Patří do shluku

politika, poslanec, parlament, ministr, politik, politický, vídeň, schůze, mandát, republika

987. báseň z celkových 1252

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písně z Montblancu. (Viktor Dyk)
  2. PROMENÁDA DIOGENOVA. (Viktor Dyk)
  3. SLOVA NOČNÍ. (Viktor Dyk)
  4. ROBESPIERRE. (Josef Svatopluk Machar)
  5. None (Řehoř Řiřavec)
  6. TŘI (Viktor Dyk)
  7. Prorok Šofka. (Ranko Petar)
  8. PAN POSLANEC (Viktor Dyk)
  9. PRŠELO CELÝ DEN (Viktor Dyk)
  10. I. AUGIÁŠŮV CHLÉV. (Antonín Sova)