Vášeň.

Stanislav Kostka Neumann

Dech horký chřípěmi se na ven dere, a krve šílený běh pálí v oku, a cítím proudy zhuštěné a šeré, jak bijí o stěny své v divém skoku. Palčivá touha do mé duše pere, a prsty ždají žár nahého boku a Chopina v té variaci steré, jak žena hrá jej v těla bílém toku. Na posteli, ve křeči psa než zdechne mé tělo chví se v noci bezhvězdné, zkad Vášeň jde a divoce naň dechne. Mou duši opije a tělo sdrásá, že, když se v mlhách slaví návrat dne, spleen duše nalézá a smutek mého masa.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

736. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DRAMATU NERVOSY. (Antonín Jaroslav Klose)
  2. HREJ CHOPINA... (Otakar Auředníček)
  3. None (Emanuel Miřiovský)
  4. V MĚSÍČNÉ NOCI (Antonín Klášterský)
  5. Doloroso. (Emanuel z Čenkova)
  6. BOJIŠTĚ. (Vladimír Houdek)
  7. Na Růžovci. (Ferdinand Tomek)
  8. Píseň smíření (Otokar Fischer)
  9. JEŠTĚ (Josef Holý)
  10. VEČER V JESENI. (Bohdan Kaminský)