BOJIŠTĚ.

Vladimír Houdek

Ó myriady nahých nervů šlehaných vichrem, roztřepených, se třesou mrazem vlastní krve, co nerv, to muka. Ó nahých nervů myriady, vy pavučiny rozepjaté, jak čile v tmách jste ještě včera chytaly rozkoš? Vy pavučiny rozepjaté, se mocnou touhou zachvíváte! Smrť bílou byste chytly rády – a ona váhá. Zrcadla jak vyleštěná kalužiny ledné, rudé po planině rozesety; tisíc vytřeštěných zraků v zrcadla ta němě zírá. Ale div: zde žádná ruka nepohne se, nezdvihne se kroutit dlouhé, černé kníry! Tisíc vytřeštěných zraků do zrcadel němě zírá. Ne, ty oči čtou a čtou jen, čtou ve vlastních stuhlých tazích, zda v nich ostrým písmem vryta obžaloba neúprosná – skromný odkaz zlatým trůnům. A ty oči čtou a čtou jen, zda v tom písmu dosti síly, aby mohlo hřímat zemí, kterou bude zasypáno – hřímat nad vrcholy trůnů.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

1042. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Láska bez lásky. (Emanuel z Čenkova)
  2. Vášeň. (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Hodina s Tebou (Jaroslav Vrchlický)
  4. I. Pod bledou oblohou, jež divnou krev mi dala, (Arnošt Ráž)
  5. None (Emanuel Miřiovský)
  6. V. „Jenž ukřižován býti ráčil.“ (Xaver Dvořák)
  7. Sloky. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Z DRAMATU NERVOSY. (Antonín Jaroslav Klose)
  9. Sláva. (Bohdan Kaminský)
  10. Když umřel jsi... (Adolf Bohuslav Dostal)