NÁMĚSÍČNÍK

Stanislav Kostka Neumann

Nekliden věčně a nespokojen, se všemi věcmi nitkou jen spojen, od pevného vždy znova se trháš, za tím, co plyne, se v neznámo vrháš, udiven, dojat i nenávisti pln, hostem jsi u každé stanice kde cíl tvých nepokojných vln? Spadl jsem, pane, s měsíce. Teď přitažlivost však země drží, unášen života našeho strží nemůžeš uniknout zákonu jeho, osudu člověka pozemského, zatoužíš po klidu, přístavu, ztišení, spokojen s příštím všedním dnem; neslyšíš v srdci písně smíření? Jsem fascinován, pane, snem! Přišel jsem, pane, z jiného světa, kde ctnost a krása svobodně zkvétá k vyššímu životu, v čistším slohu bez pověr, předsudků, tyranů, bohů, mozek a srdce společně jdou, zarmoutí možná, leč neničí nezapomenu na zemi blaženou! Leč neuživíš se tesknicí. A přece živ jsem tu snem a touhou, nesmířen znova vždy na cestu dlouhou vydám se za nimi, tápu a žízním, jedinou žádostí vzplanu a vyzním, po hřebenech a po římsách vysoko kráčím a výše zřím, po zlatém souzvuku do strun jsem sáh’... Leč pro svůj život utrácíš rým. Přece však jest a přece mi zpívá, když bledá tvář na z dálky se dívá a somnabulní vidina sladká k vyššímu světu otvírá vrátka, na dosah ruky je, málo chybí jen bych propast překročil, u cíle byl... A vezmou-li ti poslední sen? Zřítím se na dlažbu, zbaven sil!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

194. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  2. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  3. Rada na cestu. (Josef Wenzig)
  4. Terciny. (Jaroslav Vrchlický)
  5. NEZNÁMÉ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. AŽ PŘIJDEŠ... (Bohuslav Květ)
  7. I TY – – – (Karel Babánek)
  8. Tak smutně nedívej se! (Růžena Jesenská)
  9. a přece... (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Sonet o životě. (Josef Svatopluk Machar)