Žebrák duší.

Stanislav Kostka Neumann

Ohnivé slunce lilo se ke mně zlatem a já se mu oddával jako milenka oddává se. A tu náhle neslyšně a mlčky přišel ke mně. Fijalové roucho věčného odříkání krylo mu pohlaví a zlaté vlasy, pro polibky kurtisán stvořené zlaté vlasy kol bledé tváře splývaly jemu mrtvě. S očima vyčítavýma přišel ke mně. Poznal jsem jej po jizvách hluboko v dlaních a hluboko v nohách, přišel bosý. Ihned zachytil trochu ironický můj pohled a rozzářily se ty jeho veliké naivní oči. Eh, to se pyšnil, pyšnil těmi ranami, jimiž dobrovolně dal zohavit na Golgatě tenkrát zlatovlasého muže krásné tělo. Zůstal mlčky na prahu nesměle státi, a myslím, že soucitně díval se na mne. Mlčel jsem také zvědavě, a konečně, když juž hloupým se mně to zdálo a jeho pohled mě dráždil, ten věčně passivní, prudce jsem přistoupil k žebráku: Co chceš ode mne, malomocný? Čeho hledáš v doupěti vlčím, beránku? Vrať se k ovcím, jež čekají ještě, pastýři dobrý! Já nikoho nečekám, sám jdu. Vlastní se protloukám pěstí. Nenávidím. – Tys učil poličkům tvář druhou mlčky nastavovat. Proklínám. – Tys blahoslavil tiché. Je vzpoura v krvi mé. – Tys boží syny hledal a řvoucí lůzu nepoplvals tam dole. A v jasných nocích se ženami hýřím! A slunci klaním se! A k Satanu se modlím! Co chceš ode mne? Vrať se k ovcím svým! A jestli jsi byl láska, Láskou vyslaná, vrať se klidně, slyšíš? V nejkrásnějších svých chvílích oba jsme milovali. Vrať se klidně! Slyšíš? Odešel s mého prahu. Eh, žebrák!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

59. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň malířova. (Adolf Brabec)
  2. ANDĚLÍNA (František Serafínský Procházka)
  3. Šerý skvoste, lasičko má štíhlá... (Adolf Heyduk)
  4. Co vábivých se rtů už slyšel jsem hlasů, (Josef Holý)
  5. XXII. ZAČAROVANÉ POLE. (František Serafínský Procházka)
  6. OFUŽI (Stanislav Kostka Neumann)
  7. FRAGMENT DENNÍKU... (Kamil Berdych)
  8. 74. O ty drahá, o ty velesvatá (František Sušil)
  9. Zrcadlo. (Eliška Krásnohorská)
  10. Letní causerie. (Josef Svatopluk Machar)