chvála evoluce

Stanislav Kostka Neumann

jak jsi krásná, země divá, tvárná, živá, proměnlivá, že jsi vznikla, vydavši i strašnou sílu, která rozmáchla se k dílu, v temna vzkřikla. ty i my jsme dlouho byli pro krvavou kratochvíli smečkám pudů; už to víme, zápasíme, my tě, země, oslavíme žertvou bludů. jak bys byla, země, hnusná, beznadějnou krví dusná, kdybys byla stvořena rtem zlomyslným, krvežíznivosti plným, paskvil díla. neměla by konce hrůza, kterou seje zlatá luza v lány práce... naše však jsi, s tebou my tu proměníme v ranním svitu konstelace.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

726. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVÉ TVÁŘÍ (Otokar Fischer)
  2. None (Josef Holý)
  3. AŽ – – – (Josef Svatopluk Machar)
  4. španělské dny (Stanislav Kostka Neumann)
  5. ODCHÁZÍM (Růžena Jesenská)
  6. Amos Komenský. (Ladislav Quis)
  7. ZA ČESKÝ NÁROD! (Antonín Klášterský)
  8. XIII. Mládencům. (František Matouš Klácel)
  9. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XXVIII. Nebe. (František Matouš Klácel)