rozhovor s lunou

Stanislav Kostka Neumann

rozhovor s lunou
nad vrbami, nad lindami před okny pase luna na blankytu ovečky. usmívá se ironicky v sednici. na chudobu? na nenávist? na lásku? nesměj se mi pro chudobu, pastýřko. vykoupil jsem svoje cesty z otroctví. nesměj se mi pro nenávist, spanilá. jako oheň syčí pravda v proudu lží. 38 nesměj se mi pro mou lásku, milostná. zříš-li ke mně, zří i její bledá tvář. 39