poesii

Stanislav Kostka Neumann

myslím, že rozejdu se s vámi, paní, už není ctí ta přízeň vašich vnad, už miliskujete se na potkání, stárnoucí hvězdo dávných barikád. kdekterý šašek má vás pro své šprýmy a karikuje čistý kdysi hlas; bar v kráteru, kde koktáte své rýmy, se zřítí brzy na váš hodokvas. a jako všecky utahané krásky se z krčmy do kostela couráte; svatouškům v náruč skrývajíc své vrásky, o bohu, smrti, lásce tlacháte. i to už tady, paní, jednou bylo. umřete jako holka barokní. co z života se k žití narodilo, přes tenhle hřbitov přejde povodní.

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

261. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  2. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XXVIII. Exodus. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VIII. Druhá idylka rajská. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Antonín Klášterský)
  6. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  7. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  8. ŠPERK. (Emanuel z Čenkova)
  9. XXIX. Já jsem šílil, ty jsi moudrá byla, (Jaroslav Vrchlický)
  10. SOUDCI. (Jaroslav Vrchlický)