srdcová dáma
jakou podívanou je staré město v dubnovém slunci,
výklady s jarními látkami!
zesteronásoben řadami štíhlých střevíčků za sklem,
pozdravuje tě znova nebeský úsměv.
srdcová dáma
vypadla právě z partie karbaníků.
v klapotu psacích strojů
rozbíjejí si hlavy v boji o moc.
široká ulice voní fialkami,
protože v kancelářích páchnou dýmky a mozky.
přechází na slunné chodníky
a kráčí královnou snů.
chtěla by naslouchati hvězdopravci,
protože je mladá a chudá,
a její srdce je příliš čisté,
aby si to dovedla spočítati do čtyřiceti.
44
na ňadrech dýšících mořem a ovocem
touha kolébá se jí růžovou plachtou.
edison nevynašel nic tak slavného
jako je knoflík, jejž stačí pohladit něžně.
narcisky rozkvétají před její chůzí
a snaží se políbit jí královská lýtka;
v barevném šeru mezi sukní a prádlem
modlí se šelest z písně písní
a zraky, které se lepí na toto tajemství,
nedostávajíce odpovědi na kluzkou otázku,
diví se prostovlasému pohledu,
sněženkám vonícím jako maréchal niel...
jak jsou sladké tyto dívky práce,
hromadně rozkvétající na chodnících,
které se jim proměňují v rajské zahrady
mezi plotem domova a mříží kanceláře,
veselé, tklivé, vyzývavé, cudné,
ale všecky rovnou jeti na jih.
každá si vybéře, co má ráda;
každý si vybéře, co má rád,
a láska,
uškrcená manželským prostěradlem,
kompromitovaná nočními spády,
vrací se na svět a na slunce,
45
na špičce zlého jazyka tančí charleston,
a růže, jimiž rozkvétá jí svět,
jsou téže krve jako revoluce,
která chce spravedlnost.
nesluší se však,
aby dvacet let a tisíc krás
chodilo v děravých střevících
a před výklady jako před pekařem hlad.
pro ni pavučinu nahého kombiné,
průmyslový pel,
hold tělu a milenci,
hold lásce, která chce býti uměním;
křehké střevíce a něhu hedvábných punčoch,
vězí v nich páry podobné lesbickým pannám,
jsou to však královny, víly, světice, bakchantky,
po dvou znova objevené,
aby změnily město v taneční sál;
proměnlivý rozmar kloboučků,
tvář v jejich rámci prozrazuje postupně
všecka svá tajemství;
šaty podle věčného zákona,
půvabně dávající nejsnadnější hádanku,
všecky básně z továren a našeho srdce,
všecko především pro ni,
46
protože pracuje, miluje, věří,
a jaro v ní budí touhu po lepším světě...
ale básník čeká na svou srdcovou dámu
jako rolník na nebeskou vláhu,
jako hvozdík na sluneční paprsek,
jako struna na jemné prsty.
a nikdy byste se nedověděli,
jaká krásná srdce přehlušují hlomoz města,
cupitajíce nemilosrdnými ulicemi
do království nekonečného soucitu,
jaké krásné mozky buší nesměle
do žaláře vystavěného pro chudé,
denně do krve zraňovány
světem a bohatstvím kvetoucím pro cizí,
kdyby básník vám to nevmetl ve tvář,
kalendáři poesie nevnutil jejího jména,
a nepřebil svou srdcovou dámou
všecky vaše ješitné trumfy!
47
obsah
pro jednu ženuženu...7
nový úsměv9
bolest10
prosba milencova11
vzpomínej12
denně13
m. & m.14
po zlém snu16
píseň18
zasnoubení19
letovisko20
koráb22
polemičky 1–324
píseň trampa27
reminiscence29
prosba básníkova31
nic hlasitého32
má něha34
cynthie36
po prvé38
jsem39
zahradníkovo hoře40
zrada42
a přece43
srdcová dáma44
[49]
e. p.
stanislav k. neumann
srdcová dáma
básně 1930–1932
pátý svazek sbírky
editio princeps
kterou rediguje karel janský
výzdoba knihy: toyen
typo: karel teige
tisk státní tiskárny v praze
vyšlo na podzim 1932 ve 120 prodejných
(1–120) a 20 neprodejných výtiscích (l–XX)
číslo 4
nákladem erny janské
v praze 2, na palackého nábřeží č. 4
E: jf; 2004
[51]