Ty mlhy padaly...

Adolf Bohuslav Dostal

Ty mlhy padaly a bylo chladné ráno, a v parku na keři se slední růže chvěla, ve svém pokoji měl okno zotvíráno a vůně podzimku mou duši opíjela. A hlavu ve dlaních jsem dlouho seděl němě a sny dnů minulých se nesly mojí duší, jich štěstí veliké se vracelo zas ke mně jak tóny dětských dum, jež život nepřehluší. dlouho vzpomínal na to své krátké štěstí, jež bylo zářivé, a jež mi v duši dříme, a na něž vzpomínat mi nelze bez bolesti, jak fantom na skvělý, v nějž dnes nevěříme. A potom viděl jsem, že je dozpíváno, i všecky touhy opustily zcela, jen mlhy padaly, a bylo chladné ráno, a v parku na keři se slední růže chvěla. Ne, my si to nikdy neřekli, že vesna nám ve hrudi vzkvetla, jen když jsme si pohlédli do očí, my měli tam plno světla. A nikdy jsme si to neřekli, a přece jsme byli tak šťastni, a přece jsme alespoň v myšlénkách si stavěli hnízdo vlastní. A chtěli jsme trhat fialky, však jeseň ležela v poli, a my jsme si nikdy nic neřekli teď srdce nás za to bolí.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

66. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V OKNĚ MÉ SVĚTNIČKY (Josef Kuchař)
  2. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Karel Babánek)
  5. 27. Ticho po pěšinách, (Josef Kuchař)
  6. Nálada. (Adolf Brabec)
  7. XXXI. Včera toulal jsem se krajem, (Adolf Heyduk)
  8. NÁVRAT DOMŮ. (Emanuel z Čenkova)
  9. NÁVŠTĚVA. (Adolf Červinka)
  10. TAJEMSTVÍ PODZIMU. (Adolf Bohuslav Dostal)