XV. Kdo prudká křídla má, ať letí

Stanislav Kostka Neumann

Kdo prudká křídla má, ať letí přes hranice a vody, tam, kde se vzpíná modré horstvo a hučí oceán: bez křídel není cesty světem do říše nové shody, a špatně žil, kdo nevyužil letu, jenž byl mu dán. Kdo statná křídla má, ať pluje nad oblaka a hory a provokuje nebes ticho svou touhou předčasnou; bez křídel není smíru s věčnem pro pozemštělé tvory, je blažen člověk, pochopí-li zpěv světů duší svou. Kdo velká křídla má, ať prchá za břehy těsné vlasti; je velký svět, však dosti malý, by dobýti se dal. Kdo umdlí, spadne, roztříští se, však výšek poznal slasti, a kdo je silen, ten se vrátí, by doma bojoval. Kdo prudká křídla má, toť mládí, toť jeho vzdor a hrdost, toť jeho naděje a víry zelený věčně list – však muž má míti pevné nohy, za leskem oka tvrdost a na svém místě pevně státi, oh, pevně státi čist!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

876. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bez přístavu. (Bohdan Kaminský)
  2. Neděle na moři. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Tak jako moře. (Růžena Jesenská)
  4. Před bouří. (František Cajthaml-Liberté)
  5. [Scirocco] (Jiří Mahen)
  6. NA PLAVBĚ. (Karel Sabina)
  7. POPELEC (Xaver Dvořák)
  8. OBLASTI. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Miluju moře modré. (Růžena Jesenská)
  10. ZHYNEŠ! (Rudolf Mayer)