bez konce

Stanislav Kostka Neumann

v otevřené rány žalu úsměv luny sněží hebce. po třeskutém intervalu něha opět vánkem šepce. milosrdná zahradnice na hřbitově sází kvítí; vzlétla bílá holubice zpod ruky, jež měkce svítí. choré srdce sotva dýše, choré srdce na kolenou: je to paprsek jen z výše, po níž beránci se ženou? je to přelud, rozmar chvíle nebo posel vykoupení? – pro žebráka z černé míle není odpočinku, není...

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

438. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEDEN (František Odvalil)
  2. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  3. SNĚŽIVÝ VEČER. (Emanuel Čenkov)
  4. None (Josef Kuchař)
  5. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  6. PROSINEC 1917. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  7. Pára nad obzorem. (Alois Škampa)
  8. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  9. ZIMNÍ VEČER. (Karel Václav Rais)
  10. Zasněženo. (Adolf Heyduk)