PÍSEŇ.

Adolf Bohuslav Dostal

Vykvetla touha a padá noc májová, volám tě k sobě, vonný keř šeříku oba nás pochová – pojď, ať mi zlíbají toužící ústa tvá oči mé obě! V jásotu do květů složím tě, srdce mé, v čarovném kolu, k sobě se stiskneme, v polibcích usneme, horoucí pohádku noci té přečteme do konce spolu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

89. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXIV. Mluvím s tebou, noc je tichá, jdeš již spat? (Jaroslav Vrchlický)
  2. IMPROMPTU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Ghazel. (Jaroslav Vrchlický)
  4. NOCI. (Adolf Brabec)
  5. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  6. VZPOMÍNKA. (Adolf Brabec)
  7. MELODIE VEČERA. (Adolf Brabec)
  8. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  9. V květu lípy. (Jaroslav Vrchlický)
  10. *   Tu hudbu noci, jíž jsme naslouchali, (Otakar Auředníček)