Ze všech chvil mých nejkrásnější

Jan Evangelista Nečas

Ze všech chvil mých nejkrásnější bývají mi chvíle vzletů, kdy se duše křídlem vědy nese v dálkách hvězdných světů. Když tam v pásu mléčné dráhy krouží kolem sluncí roje – z nekonečna do pokory padá přímo duše moje!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

644. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Prolog. (Růžena Jesenská)
  2. POD ZRAKY HVĚZD. (Eliška Krásnohorská)
  3. NOTTURNO (Zikmund Winter)
  4. SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO. (Josef Václav Sládek)
  5. Je mi někdy, jak bych rukou smělou (Josef Holý)
  6. O, Pane, jehož dobrota mně dala (Jan Evangelista Nečas)
  7. 57. Smrt. (Jan Slavomír Tomíček)
  8. NAŠE HVĚZDA. (Josef Lukavský)
  9. Je věčná KRÁSA skrytá v uměních, (Adolf Racek)
  10. Ne symbol jen, tys, lásko, vrchol štěstí, (Adolf Racek)