SMLOUVA S ĎÁBLEM.

Jan Evangelista Nečas

SMLOUVA S ĎÁBLEM. (Dle motivu Lva Tassana.)
Dívka, jež jen pro svět žila, ďáblu duši zaslíbila, když jí za to hojně dá rozkoší, jež v moci má. – Ďábel, schylný k všemu zlému dostál přesně slibu svému; ve dne, v noci za svítání plnil všechna její přání. Dívka ve své zvůli žila, až se míra dovršila, až dle smlouvy – žádný žert – směl si pro ni přijít čert, nesa úpis od ní psaný, její krví podepsaný. Dívka se ho hrozně lekla, žadonila, štkala, klekla – – ani kříže znamení neneslo jí zbavení. Brzo byla s ďáblem v pekle. Tam už vyskakoval vztekle palčivý a prudký plamen. Ďábel pustil duši s ramen: „Ať se smaží, ať se vaří! přikládejte čerti staří!“ 23 Již jest v kotli duše mladá – – Ejhle! Co to s hůry padá?! Jakás vláha plamen hasí. Rady nevědí si ďasi. Co a jak? Ďábel jako drak do nebeské brány pěstí dal tři rány. Andělíček z brány vyšel, z ďáblových úst slova slyšel: „Duše se mi zaprodala, mnou si za to sloužit dala, hojně a ne po troše, sypal jsem jí rozkoše! Teď, když mou jest, těžká rada! S nebe na ni stále padá vláha, která plamen hasí. Rady nevědí si ďasi, jaká moc a jaká síla, maří úspěch mého díla?! Zastavte tu vláhu s nebe!“ Andílek děl: „Klameš sebe, plány tvé se staly vratky pod slzami – její matky.“
Básně v knize Citem:
  1. Vstup paprskem Svým, Pane, do mé duše
  2. Jsem malý, maličký, a vím to, Pane!
  3. Kdo se chystá mluvit k pánu
  4. Co z hlubin vyvěrá, co v slunci plane,
  5. Od země vražd a zločinů a hříchů
  6. Kalich květu k slunci zářícímu
  7. Mistra z díla poznáváme! –
  8. Ptej se slunce, země, mraků,
  9. Když poklesává víra v zázraky,
  10. Rád bych se modlil rozdychtěnou duší
  11. Ohromný, nesmírně veliký
  12. Já nejsem tam, kde jako v mravenisku
  13. Tys pravil, Pane, dávaje mi píseň:
  14. Mocný, Silný, Veliký!
  15. O, Pane, jehož dobrota mně dala
  16. O Bože, který neseš vesmír celý
  17. Jest na nebi jen jeden Bůh,
  18. Kde jsou meze myšlenek?
  19. Co je listí na všech stromech,
  20. Ty, který nebem neseš hvězdy svoje
  21. Nad Tvé oblaky a za Tvé hvězdy,
  22. Nesmírně vznešený, veliký
  23. Ze všech chvil mých nejkrásnější
  24. Ježíši, Ty kterýs visel
  25. Od zlatého stolce ne vždy
  26. Na Golgatě meškám v duchu.
  27. O lásce k bližnímu káže se
  28. O Pane, kterým stojí vesmír celý,
  29. Jak lístek na lípě se zticha chvěje,
  30. Kovej slova u kováře,
  31. Má duše, rozpni křídla
  32. Psal jsem písně plné žáru,
  33. Sláva Tobě na výsostech,
  34. Když Bůh svou setbu světovou
  35. Jak se modlit k Tobě, Pane,
  36. Na zlou nemoc dobrý lékař
  37. SMLOUVA S ĎÁBLEM.
  38. Do křídel, duše má! Vlašťovkou
  39. Zaduněly zmrzlé hrudy – –
  40. Za hory se slunce skrylo –
  41. U Bystřice mají hřbitov
  42. Přes práh z domu na studie
  43. Kdybyste mně snesli štědře
  44. Když jsem byl hošíkem, školákem,
  45. Píseň buď jak pravá perla!
  46. Matičko má, duše drahá,
  47. Hlavou mou myšlenky letěly
  48. K večeru se dívám do hor
  49. Kdybyste mně snesli štědře
  50. V zášeří večerním sedím si sám,
  51. Zůstala sama duše má –
  52. Šumí stromů miliony
  53. Leží hřbitov v širém poli,
  54. Táhnout leta přes mou hlavu
  55. Kdybych měl na horách
  56. Kdyby Pán Bůh děl mé duši:
  57. Míť někde v očích světlo sympathie,