Leží hřbitov v širém poli,

Jan Evangelista Nečas

Leží hřbitov v širém poli, Leží hřbitov v širém poli,
dobrým se tam dřímá sladce – šly tam děti osiřelé na návštěvu k matce. Klekly k rovu, modlily se – dušička v nich lkala, matička jim před očima z hrobu vyrůstala. Co jim mohla milejšího vnuknouti neb říci, než že bude s nimi všude duše její žehnající! 31 Chodím, bloudím, hledám koutka, kde lze sobě postesknouti – nabrať sil jak ze studánky občerstvení k další pouti. Rozhlížím se v pravo, v levo – Stmívá se a cesta srázná – Místo tepla vane zima, místo přízně – slova prázdná. Chladný podzim. Vítr studí, květ má povlak jinovatky – – O že mi zpráchnivělo v zemi srdce milé matky!

Kniha Citem (1911)
Autor Jan Evangelista Nečas