Leží hřbitov v širém poli,

Jan Evangelista Nečas

Leží hřbitov v širém poli, dobrým se tam dřímá sladce – šly tam děti osiřelé na návštěvu k matce. Klekly k rovu, modlily se – dušička v nich lkala, matička jim před očima z hrobu vyrůstala. Co jim mohla milejšího vnuknouti neb říci, než že bude s nimi všude duše její žehnající! Chodím, bloudím, hledám koutka, kde lze sobě postesknouti – nabrať sil jak ze studánky občerstvení k další pouti. Rozhlížím se v pravo, v levo – Stmívá se a cesta srázná – Místo tepla vane zima, místo přízně – slova prázdná. Chladný podzim. Vítr studí, květ má povlak jinovatky – – O že mi zpráchnivělo v zemi srdce milé matky!

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

237. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chocholouši. (Josef Václav Sládek)
  2. NÁVRAT. (Matěj Anastazia Šimáček)
  3. Do křídel, duše má! Vlašťovkou (Jan Evangelista Nečas)
  4. None (Josef Kuchař)
  5. Mateřská řeč. (Jan Evangelista Nečas)
  6. XIII. Ráj uzavřen – a smrti brána zeje! (František Leubner)
  7. V METELICI. (Josef Václav Sládek)
  8. SMRT (Antonín Klášterský)
  9. Šla žena po mostě, (Božena Benešová)
  10. VIII. Vánoce smutných. (Jaroslav Vrchlický)