XIII. Ráj uzavřen – a smrti brána zeje!

František Leubner

Ráj uzavřen a smrti brána zeje(J5f) Kdo ženy syn tou projde temnou branou(J5f) ať na cestu mu žitím růže kanou(J5f) ať klesá znaven strastí do závěje(J5f) Jak zrno v brázdu Bůh nás ve hrob seje(J5f) Pak přátel nářek posmrtnou li hranou(J5f) či zášť a závist za hrob stíhá hanou(J5f) přes rovy vítr zapomnění věje(J5f) Náš celý život na smrť jenom zraje(J5f) k té velké chvíli i krok volný kvačí(J5f) kdy duše stihne neproniklé taje(J5f) Smrť na vetché když buší žití dvéře(J5f) to na útěchu slastnou duši stačí(J5f) Co dobra nechá zde co s sebou béře(J5f)

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

545. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Když nás všecko oklamá, (Jaroslav Vrchlický)
  2. Leží hřbitov v širém poli, (Jan Evangelista Nečas)
  3. PÍSEŇ O STÁŘÍ (Antonín Sova)
  4. VEČER V LISTOPADU. (Otakar Auředníček)
  5. Zasněženo. (Adolf Heyduk)
  6. VÍRA (Otokar Fischer)
  7. 30. (Sníh.) (Josef Kuchař)
  8. Šla žena po mostě, (Božena Benešová)
  9. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  10. Buď a nebo. (Adolf Heyduk)