Král a kněz.

Jan Evangelista Nečas

Král k biskupovi obrátil svou řeč: Můj kněže, zítra posvětíš mi meč! Mám velká vojska, věřím v jejich sílu a v dělbě světa žádám svého dílu!“ Děl na to biskup, zachmuřiv se v tváři: Jsou vrahové a lupiči a žháři, kdo výbojnicky cizí země ničí! Krev jimi prolitá k nebi křičí! – Co postavila loupež, zvrhnou časy! Tak mluví z dějin varující hlasy: Král Alexandr na svá mladá léta strach, hrůzu nosil po třech dílech světa a hýčkán zdarem, pěstí proti právu do Indie zanášel svou slávu, a kdy svět před ním klonil se jak třtina, dal prohlásit se za Božího syna. – A co duch dějin dále o něm píše!? Že tvůrce svého nepřečkala říše! A v novém věku Napoleon prvý svět hnojil kostmi vojsk a kropil krví, své orly nosil po všech světa koutech a jařmil národy a držel v poutech, a trůny rozdával, jak se mu chtělo. – I jeho štěstí krátký konec mělo! Co bitvy daly, jedna zvrhla zcela, pod ranami Francie se chvěla a strůjce bitev opuštěný v hoři, jak vězeň zhynul na ostrově v moři!“ Král dupnul. – Kněz i slovo jeho mizí – – Sto tisíc smrtí táhne k zemi cizí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

francie, veličenstvo, napoleon, tuilerie, císař, revoluce, bourbon, paříž, rus, robespierre

168. báseň z celkových 535

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BONAPART NEPOKOJNÝ. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Matouš Kramer. (Antonín Bulant)
  3. LXXIX. MIMOCHODEM (Josef Svatopluk Machar)
  4. Z DENÍKU Mlle DE T. (Josef Svatopluk Machar)
  5. PROROK (Josef Svatopluk Machar)
  6. Velikáni válek a výzkumů. (Jan Evangelista Nečas)
  7. Z DENÍKU Mlle DE T... (Josef Svatopluk Machar)
  8. Pohřeb slavného diplomata. (Augusta Vojtěch Nevšímal)
  9. JEHO DOPOLEDNE Z R. 1805. (Josef Svatopluk Machar)
  10. báseň bez názvu (Karel Havlíček Borovský)