JSOU ZÁHADY...

Jan Evangelista Nečas

JSOU ZÁHADY...
Jsou záhady, k nimž rozum nemá klíče, kde duch i důvtip stojí bez rady. Jen teď, jen pro nás. Dráha myslitelů jest nekonečná – nezná přehrady! Co prosté oko vidí na nebesích, jest oponou jen zlatem protkanou. Tam za ní zastřeny jsou příští děje, z nichž tušení jen k nám se dostanou. Jen tušení! – Co tajemství v nich leží? Co divů budoucno nám přikrývá! – Sta sluncí nových v dálkách objevuje nám fotografní deska citlivá. Psát mžikem, sto mil do daleka mluvit, proud řečí, hudby vtělit do stroje – toť stupínky jen na daleké dráze, jíž kráčí pochod králů pokoje. – Čím proti nim je vladař dobyvatel, jenž vojska s děly vhání do boje!? – 9 Dva protějšky! Tam práce tichá, zdárná a požehnání lidstvu nosící – tu louže krve, města vypálená a hydra hydru bídy plodící! Kdy, Hospodine, vládu zeměkoule duch zaujme, jenž válek nesnese?! Kdy – po nás někdy – prohřmí světem slova: „Vy, strůjci válek, třeste, třeste se!“ 10