Lesť Hanibalova.

Jan Evangelista Nečas

Do horské rokliny noc zapadala. Fabius sevřel vůdce Hanibala, těše se v duchu, dojista že za dne strašná moc Punův poražena padne, byť by v jich těle bojovali lvové. – Byli však s nimi mocní ochrancové! Hanibal velel: „Chrastí nasbíráte, a když je volům mezi rohy dáte, žeňte je z rokle s ohněm nad hlavami. Z průsmyku východ otevrou nám sami zběsilým skokem s rozšílenou hlavou, ohnivé meče v letu nocí tmavou!“ – A tak se stalo. Než se rozednilo, punické vojsko na svobodě bylo, táborem ležíc na širokém poli. Tak věhlas vůdcův vykonali – voli!

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

337. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zbrojení se Čechů. (Milota Zdirad Polák)
  2. U Domažlic. (Adolf Heyduk)
  3. EURYTHOS. (Adolf Heyduk)
  4. Smrt Břetislavova. (Adolf Heyduk)
  5. BRUNCVÍKŮV MEČ. (Jan Evangelista Nečas)
  6. Na Lipanském poli. (Rudolf Pokorný)
  7. Pauci sed leones. (František Leubner)
  8. JAK OVĚTRALÉ SKÁLY. (Josef Václav Sládek)
  9. Sv. Václav. (Jan z Hvězdy)
  10. Smrť Epaminondova u Mantinéy. (Jan Evangelista Nečas)