Svým vzpomínkám.

Jan Evangelista Nečas

K vám, vzpomínky mé, již se nenavrátím! Ač jste mi nivou, kde mi kvetla radosť, ač jste mi zdrojem, z něhož řine mladosť, k vám, vzpomínky mé, již se nenavrátím! A co mám teď, že nechci k vám se vrátiť? – Jak větvi jest mi na stromu se klátiť, jak větru vzdychať písečnatou plání, když zavřen ráj, jenž zve se: milování. A k čemu bych já v minulosť se vracel? Pojď, živote, mou ránu v srdci zacel! Nechť duha klidu nade mnou se vzklene, a nad sebou sám duch se zapomene! Ach! zapomínať, to tak těžko bývá, když červánek nám s temnotou se slívá – Ač nevím, jak tmu bezesnou si zkrátím, k vám, vzpomínky mé, již se nenavrátím!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

607. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MILUJI TĚ POSUD... (František Kvapil)
  2. VZPOMÍNÁNÍ. (Josef Václav Sládek)
  3. PÍSEŇ. (Alois Škampa)
  4. Mně někdy vzpomínka... (Bohdan Kaminský)
  5. Vraťte se mi, zlaté časy. (Adolf Heyduk)
  6. My budem šťastni... (Julius Alois Koráb)
  7. Z RÁJE! (Rudolf Mayer)
  8. SÁM OPĚT... (Bohdan Kaminský)
  9. Vy oči dávno zavřené. (Josef Václav Sládek)
  10. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)