Ke hrobu Jana A. Smoléra.

Jan Evangelista Nečas

Již mrou a hynou! – Lužice se ouží, jsouc odrývána moře vlnou dravou; jak nad ptáčetem s krve žízní žhavou, již skalní orel nad hlavou jí krouží. On, mladý rek, se v rozjímání hrouží – Co tají čas, již probíhá mu hlavou, jak blesků kmity letní nocí tmavou, když země zprahlá pro krůpěji touží. Co chce ten snílek? – Šel a budil ze sna, a prospívaje prací neúmornou, co sláblo, sílil pevnou vůlí svornou. Tak nad Lužicí zkvetla nová vesna. – On dotrpěl – však, došed svého cíle, živ bude duchem v nesmrtelném díle.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

804. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Francii. (Ladislav Quis)
  2. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  3. LEGENDA O STAROMĚSTSKÉM ORLOJI. (Antonín Klášterský)
  4. VIKTORU DYKOVI (Vladimír Frída)
  5. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  6. POLE KRVE (František Cajthaml-Liberté)
  7. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  8. TRYZNA PADLÝM NA BÍLÉ HOŘE. (František Kvapil)
  9. None (Otakar Červinka)
  10. None (František Serafínský Procházka)