ZLATO V HOŘE.

Jan Evangelista Nečas

Na hod Boží do chrámu šla Marta, vdova, matka s hochem vedle ruky, když v tom ozvaly se z nenadání mikulovských zvonů krásné zvuky. Jako střelou roztrhla se skála; zlatojasná cesta vedla do ní; matka žasnula – i zdálo se jí, že tam v hoře zlaté zvony zvoní. Dodala si ducha, s hochem vešla. Zlato, stříbro v kupách tam se stkvělo; nabrala si, na venek to nesla, zvonů znění neustále znělo. Po čtvrté již vyšla s klínem zlata. Zvony ztichly, srazila se skála jako střelou. Marta vykřiknula, zbledla na smrť – osiřelou stála! Synek za živa že pohřben v hoře! Marně matka na skálu se vrhá, bije do ní zkrvavenou rukou, ze zoufalství vlasy sobě trhá; volá: „Bože, nade mnou se slituj! zlato vezmi, ale vrať mi syna!“ – Marně volá, skály nerozvolá; klečíc pod ní, chvěje se jak třtina. Rozběhla se k městu, vyděšena zpovědníka na radu se ptala, všechno zlato vynesené z hory opuštěným dětem věnovala. Minul rok. – Zas podle téže skály vdova Marta pospíchala k městu. Zvony zazněly a skála pukla. Marta dovnitř zlatou vidí cestu. A hned po ní do skály se žene, běží sebrat aspoň synka kosti. Však co vidí? Hoch je zdráv i vesel, očka se mu svítí od radosti; matku volá, vítá sladkým hlasem, řka: „Mně dobře bylo, matko milá, po celou noc bílá, krásná paní hrála se mnou a mne konejšila.“ Matka rychle popadnuvši hocha, ven ho nesla nejkvapnějším krokem. Dozněl zvon a srazila se skála, jako tehda před tím smutným rokem. Ale jinak bylo Martě, matce! V náručí svém nalezence tiskla, blažeností mateřského srdce slza, perla v oku se jí blyskla.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

300. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVĚTÝLKA. (Josef Holý)
  2. Holoubkové. (Simeon Karel Macháček)
  3. U MORAVY (Josef Holý)
  4. Pod křížem. (Rudolf Pokorný)
  5. Dozpěv (Jan Neruda)
  6. Upír. (Rudolf Pokorný)
  7. TALÍŘ HUB (Stanislav Kostka Neumann)
  8. ROMANCE. (Josef Kalus)
  9. 69. Slzavé oudolí. (František Jaroslav Kamenický)
  10. LIV. ZRŮST. (František Ladislav Čelakovský)