Žil kdysi král ó milé děti(J4f)
jenž Čechy nad vše miloval(J4m)
a jehož nikdy ze paměti(J4f)
nám nevyrve ni zdar ni žal(J4m)
On býval děcko za vlasť psancem(J4f)
a tupen cizím podlým hancem(J4f)
Než dospěl bylo v Čechách smutno(J4f)
Zde Branibor a žoldák tyl(J4m)
Lid slzu v oku v srdci rmutno(J4f)
krev ssál mu cizák ze všech žil(J4m)
Co nemoh v kořisť domů vzíti(J4f)
to mečem klá a ohněm nítí(J4f)
Byl milostivým otcem lidu(J4f)
a citům jeho rozuměl(J4m)
znal zlatem těšiť jeho bídu(J4f)
a těchou plašit z nitra žel(J4m)
Co jací v světě byli králi(J4f)
ti všicci za ním v lesku stáli(J4f)
A Evropa si povídala(J4f)
o českém králi učeném(J4m)
a světem létla o něm chvála(J4f)
Co v Čechách v skutku jinde snem(J4m)
Ba Vácslav Druhý byl král zlatý(J4f)
jenž záři nesl v palác chaty(J4f)
Co jiní vedli ostřím meče(J4f)
král Vácslav učeností svou(J4m)
svým věhlasem bez hrozné seče(J4f)
jej pro koruny jinde zvou(J4m)
již jásají i polské nivy(J4f)
Ať žije král náš spravedlivý(J4f)
Byl králem jemuž rovno není(J4f)
nech dějů pročteš každý list(J4m)
Slyš co děl kdysi v zanícení(J4f)
tak nadšený a láskou čist(J4m)
Nuž raďte kdo zná lépe vlásti(J4f)
a já mu žezla dám svých vlastí(J4f)
A jako mince jeho byla(J4f)
vždy berný těžký čistý kov(J4m)
tak mluva jeho hlaholila(J4f)
vždy plna slibných zlatých slov(J4m)
vždy nadějná vždy konejšící(J4f)
jak úsměv v jeho zbožné líci(J4f)
Ó byl on králem děti milé(J4f)
jak granát jenž má čistý lesk(J4m)
vždyť jeho snahy ušlechtilé(J4f)
z Čech zaplašily všechen stesk(J4m)
On sluncem andělem byl dobra(J4f)
a národ jeho rostl v obra(J4f)
A rostl v obra v šťastném klidu(J4f)
tak milující milován(J4m)
že znělo vlastí z nitra lidu(J4f)
Ať žije Vácslav král náš pán(J4m)
Ať paměť Tvoje neuhasne(J4f)
Buď zdráv Ty velké kníže jasné(J4f)
Ať paměť jeho neuhasne(J4f)
tak díme po letech my dnes(J4m)
kdy zase k staré slávě jasné(J4f)
se budí znova město ves(J4m)
kdy srdce tluče ve nadšení(J4f)
Svět Čecha opět ctí a cení(J4f)