Nad siný moře břeh se bezpočtukrát vznesla(J6f)
a s křikem nořila své perutě jak vesla(J6f)
ve vzdušné víry(J2f)
a v plynutí se opájela vlahém(J5f)
když jeseň smutná mládla jejich tahem(J5f)
i prostor širý(J2f)
I bylo mnoho smutku v tom a touhy(J5f)
když jako mrak se nesly pouhopouhý(J5f)
nad cizí nivou(J2f)
a jejich píseň kterou znaly všecky(J5f)
svůj měla jakýs přídech vyhnanecký(J5f)
a notu tklivou(J2f)
Však nade všecky elegie znělo(J5f)
když krví zrudnul bok její a čelo(J5f)
ta rána dlouhá(J2f)
pak klesla dolů v prudké měkké křivce(J5f)
a spatřena tu byla od myslivce(J5f)
jak mrtvá touha(J2f)
monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat
63. báseň z celkových 380
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Když všecko odkvetlo...
(Antonín Sova)
-
SLOKY.
(Josef Kubelka)
-
II. Nějak ty písně tklivě zní,
(Arnošt Ráž)
-
V den smíření.
( K. Egor)
-
DEŠŤ A PÍSEŇ
(Hermor Lilia)
-
Ve vlašské kapli.
(Xaver Dvořák)
-
Listopad.
(Karel Babánek)
-
6. Nad hladinou lesklou vodní
(Karel Babánek)
-
SLEPÝ
(Viktor Dyk)
-
U VOD.
(Jan Opolský)