SRBSKO.

Jan Opolský

Oči mé snad bezvědomky v knize se starými zlomky hořká místa volí, tatáž marnost jako kdysi dnes se do ovzduší mísí na Kosově poli. Chmurná vůně srbské krve rozlévá se jako prve, na planinách zraje, Sáva jako oběť živá v nezhojeném žalu vplývá volně do Dunaje. Drina, luzná lidu máti, která zřela umírati poddané i cary, úpí jako nástroj dlouze, propůjčuje lidské touze přídech dějin starý. Lesy, hory, sirá země, kterou smutek šatí jemně v šerý závoj tenký, cítí, jak by v hrudi tkvěla od staletí zrezivělá ocel damascenky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

francie, veličenstvo, napoleon, tuilerie, císař, revoluce, bourbon, paříž, rus, robespierre

173. báseň z celkových 535

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÁLKA. (Josef Svatopluk Machar)
  2. NAD TURGÉNĚVEM. (Josef Svatopluk Machar)
  3. PŘED PORTRÉTEM EMILA VERHAERENA (Viktor Dyk)
  4. báseň bez názvu (Karel Havlíček Borovský)
  5. NÁLADA OBČANA LAVALA DNE 21. LEDNA 1793. (Josef Svatopluk Machar)
  6. RUS. (Josef Svatopluk Machar)
  7. VÍDEŇ. (Josef Svatopluk Machar)
  8. TĚŽKÝ ÚDĚL (Stanislav Kostka Neumann)
  9. EPISODKA. (Josef Svatopluk Machar)
  10. VII. VLASY. (Josef Svatopluk Machar)