PANOPTIKUM.

Jan Opolský

PANOPTIKUM.
1-1Mé panoptikum, pánové a paní, 1-2je tajemného reflex záhrobí, 1-3kdo leží zde, vzdor strašlivému spaní 1-4jsou důležité vesměs osoby. 2-1Takž, prosím, první, jako strážce dveří, 2-2co nejbolestněj známý kanibal: 2-3má dásně z vosku, z moudrých slepic peří, 2-4kdo by se z nás té kreatury bál? 3-1Dál v dobré póse tetovaná panna, 3-2hle, veličenstev různých obrazy; 3-3vyber si každý svého zeměpána! 3-4Kdo na ni sáhne... (vosk mi pokazí!) 4-1Signora jedna, slavík liboústý, 4-2kočička heren, hrdlo v rozletu, 4-3jež, jde-li péro, pohybuje ústy 4-4a prsy zvedá s vervou athletů. 31 5-1Mně nectno činit myší laskominy, 5-2jen připomínám, že tu ještě je 5-3i Napoleon, ztuhlé pantominy, 5-4vyhublý z Elby bděním naděje; 6-1a galerie chmurných nihilistů, 6-2pak separátní, žalný kabinet 6-3se zjevným signem „maštal pro očistu“, 6-4přístupný, štěpům nad osmnáct let. 7-1A mnoho víc... A peruť neslýchaná 7-2nade vším trne v těžkém mlčení... 7-3Nuž kanibal, a tetovaná pana! 7-4A Bonapart! Bim!! První zvonění!!! 32

Kniha Jedy a léky (1901)
Autor Jan Opolský