PANOPTIKUM.
1-1Mé panoptikum, pánové a paní,
1-2je tajemného reflex záhrobí,
1-3kdo leží zde, vzdor strašlivému spaní
1-4jsou důležité vesměs osoby.
2-1Takž, prosím, první, jako strážce dveří,
2-2co nejbolestněj známý kanibal:
2-3má dásně z vosku, z moudrých slepic peří,
2-4kdo by se z nás té kreatury bál?
3-1Dál v dobré póse tetovaná panna,
3-2hle, veličenstev různých obrazy;
3-3vyber si každý svého zeměpána!
3-4Kdo na ni sáhne... (vosk mi pokazí!)
4-1Signora jedna, slavík liboústý,
4-2kočička heren, hrdlo v rozletu,
4-3jež, jde-li péro, pohybuje ústy
4-4a prsy zvedá s vervou athletů.
31
5-1Mně nectno činit myší laskominy,
5-2jen připomínám, že tu ještě je
5-3i Napoleon, ztuhlé pantominy,
5-4vyhublý z Elby bděním naděje;
6-1a galerie chmurných nihilistů,
6-2pak separátní, žalný kabinet
6-3se zjevným signem „maštal pro očistu“,
6-4přístupný, štěpům nad osmnáct let.
7-1A mnoho víc... A peruť neslýchaná
7-2nade vším trne v těžkém mlčení...
7-3Nuž kanibal, a tetovaná pana!
7-4A Bonapart! Bim!! První zvonění!!!
32