DVĚ KVĚTINY

Karel Dostál-Lutinov

Dvě květiny znám vábné, jež otvírává den, jak ze zrcadel jasných z nich duše hledí ven. Hledí z nich láska, štěstí a soucit k trpícím, kdo zahledí se do nich, ten přestane být zlým. Dvě oči jsou ta kvítka, tak sladký jest jich hled, že ret můj jako včelka v ně slétá, píti med. A jestliže z nich někdy vyšlehne hněvu plam, tu rychle obě kvítka polibkem zamykám.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

391. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLZE LÁSKY. (Václav Jaromír Picek)
  2. Věnečky. (Simeon Karel Macháček)
  3. Poupě. (Rudolf Pokorný)
  4. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Jí. (Václav Jaromír Picek)
  6. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. Na mezi vonné. (Herma Pilbauerová)
  8. XLIX. Vím už, lípo, tvoje květy (Josef Uhlíř)
  9. Píseň o lidském citu. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XXII. Smutná jeseň, větry zimní (Jan Vlk)