NÁLADA STARÁ.

Jan Opolský

Snad je to rok snad deset let je tomu(J5f) já nemám paměti jen vím že den se smrákal(J6f) že téměř neživě jsem tehdáž došel domů(J6f) a vlivy těžkými jsem celým nitrem plakal(J6f) Že bylo prázdno k sešílení v poli(J5f) že bázeň má se ve cval chtěla dát(J5m) a v rozcestí na shnilé vztýčen holi(J5f) že truchlil černý Krista majestát(J5m) Že za vsí pes se slepě díval na mě(J5f) snad byl tak stár že nemoh strážně zavýt(J5f) a mrtvě jazyk zmítal se mu v tlamě(J5f) Těch slepých důlků nemoh jsem se zbavit(J5f) Eh co v nich bylo Běda co v nich bylo(J5f) Proud slzí psích se potom za mnou plouží(J5f) a ticho jemu břehy navalilo(J5f) Můj vlastní obraz sinal v černé louži(J5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	16
Jamb:	16 (100 %)