AERONAUT.

Jan Opolský

Často se praví, kondor krvooký hvězd že juž bližších dotýká se boky... Mnohdy se touží, jak je ve vysoku. Zda noc a den? a smrt? a pochod roků? Ach nikdo neví, přebolestně blahý cit přeplňuje nesmrtelné dráhy, ach nikdo neví, jak se tělo taví v plyn zlatý, modrý bezejmenné slávy. Slavnostní bože, širé hossana v ozóny řídké smrti blízek volám, slavnostní bože, sladká Morana mne vyzdvihuje k hrůzným aureolám. Jen uděl mi v té říši, kde mrou hlasy a každou paměť vesmír zavěje, bych vzkřiknout mohl signál silné spásy nad mysy Dobré naděje!...

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1286. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na srdce. (Josef Košín)
  2. Časy mizí, leta míjí, (Emanuel Züngel)
  3. III. Nedivím se, že tak mnozí, (Josef Uhlíř)
  4. 202. Jako luzní snové, (Eduard Just)
  5. 66. Jak malých ptáčat bodrá družina, (Eduard Just)
  6. Večer. (Adolf Heyduk)
  7. K sedmdesátému výročí narozenin Jaroslava Vrchlického. (Bohuslav Květ)
  8. SVÉ MILOVANÉ DAŘÍ SPÁNKEM. (Josef Václav Sládek)
  9. Nechoď! (Adolf Heyduk)
  10. LII. Rolníkovi blaze dnové plynou, (František Jaroslav Kamenický)