ÚSVIT.

Jan Opolský

ÚSVIT.
Nejistý úsvit byl: ni modro, ani mlha a nic jsem neviděl, zda obloha se kalí šedivým mléčnem, nebo zda se trhá par řídká opona před vstupem slunce z dáli; ni modro nebylo a ani ranné chladno. Tak hladil vzduch,vzduch jak někdy v koupeli, v níž vodu necítit a ve které je snadno bez smyslů ležet, zemřít, chceme-li. A lidé spali necitně pod strážním ještě krovem, v mrákotách snů se dosud chabě vlekli, vše bylo hluchem přikryté, co životem my zovem, jen vodyvody, které neusnou, tu kolem zvolna tekly. 12

Kniha Svět smutných (1899)
Autor Jan Opolský