Tak luzné křehké den po dni vždy mdlejší(J5f)
je nahé tílko Uguisy gejši(J5f)
i v prohbí pasu v smyslu gest se zračí(J5f)
i v tichých krocích teskná úzkost ptačí(J5f)
Jak obal květní Sakura jejž smítá(J5f)
je bělost pleti žárem nezalitá(J5f)
a černé oko v lesklých slzách taje(J5f)
v noc jako den zřít toužíc samuraje(J5f)
jenž nad všecky jest dvorností a zbraní(J5f)
jenž živ jest jí a umírá jen za ni(J5f)
Čas míjí však a dny jsou stále mdlejší(J5f)
stesk tráví tílko Uguisy gejši(J5f)
a břehy žití žal a touha leptá(J5f)
kdo znectí ji jí po touze se neptá(J5f)
když hyne květ též ptáti se proč není(J5f)
Jsou den i rok tak shodné ve vězení(J5f)
však kde je zdroj jímž duše gejš jsou živy(J5f)
Lak dýše tu a fialkové dříví(J5f)
a struna bivy jednotvárně sténá(J5f)
přijď samuraji jsem již připravena(J5f)
Tak luzné křehké den po dni je mdlejší(J5f)
až k chvíli smrti tílko malé gejši(J5f)