Bůh Janus ujímaje se střídy jar a zim(J6m)
a víru žití vloživ ve slovo přicházím(J6m)
na slavný trůn svůj stoupá jenž z ledových je hvězd(J6m)
a jeho jedno líce snem zvýrazněno jest(J6m)
co druhé zestaralé jež snů už nechová(J6m)
je drobivé a šeré jak zdivo hřbitova(J6m)
A výraz této tváře vší vášnivosti prost(J6m)
jak vyloupený význam ze slova minulost(J6m)
Bůh Janus mladou tváří na jitra zářivá(J6m)
když sestupují s kopců se s touhou zadívá(J6m)
a druhou lící moudrou ač shaslou plnou rýh(J6m)
po stopách jevů pátrá už dávno zhynulých(J6m)
Co bývalo vše zašlo dí hořká tato líc(J6m)
nic z tesklivosti stáří v svém vzhledu netajíc(J6m)
Co bývalo vír věků strh do své hlubiny(J6m)
kde nabude své váhy styk stínů se stíny(J6m)
Jak odšumělé vody jak oheň propadlý(J6m)
jak zívající černo před mdlými zrcadly(J6m)
tak minulost je lidská dol odumřelých sil(J6m)
jimiž jsi do dne smrti o mír svůj zápasil(J6m)
Však Janus bůh dvou lící na slavném trůnu vstav(J6m)
a zlaté sceptrum zvednuv jak slunci na pozdrav(J6m)
na pozdrav tomu slunci jež v siderální čas(J6m)
touž hvězdu ekliptiky svým žárem zlíbá zas(J6m)
nad střídou zimy s jarem pověřen bděle stát(J6m)
zapírá líc svou starou sen žití příliš mlád(J6m)
příliš je moudrost hořká tristní dar lidských let(J6m)
příliš nám touha velí bráti se věčně vpřed(J6m)
Evoe hvězdo jarní Nejvýš stůj ze všech hvězd(J6m)
O jedné líci pouze Janus dnes vládcem jest(J6m)
ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště
188. báseň z celkových 230
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
MILENKY BÁSNÍKŮ.
(Viktor Dyk)
-
In memoriam.
(Jaroslav Vrchlický)
-
HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY
(František Odvalil)
-
DOJEM
(Viktor Dyk)
-
Nářek.
(Jaroslav Vrchlický)
-
OCÚNKY.
(Jaroslav Vrchlický)
-
Západy.
(Jaroslav Vrchlický)
-
Jak truchlivě se uschlý ořech dívá,
( H. Uden)
-
JAROSLAVU KVAPILOVI.
(Adolf Bohuslav Dostal)
-
ocúny
(Stanislav Kostka Neumann)