VI.
Te Deum laudamus
(z textu latinského.)latinského).
Tebe, Bože, chválíme,
tys náš PánPán, tě slavíme,
tebe Otce věčného,
ctíme z srdce celého,
veškeren svět tebe vzývá;
nebesa tě hlásají,
všecky mocy plésají,
kůr všech anjelů ti zpívá.
Všickni cherubínové,
tež y serafínové,serafínové
chválu tobě vzdávají,
dnem y nocý volají:
Pán Bůh, jenž jest mocen všeho,
svatý, svatý, svatý jest,
buď mu díkčinění, čest,
plné jest vše slávy jeho.
Izai. 6, 3. Zjev. 4, 8. 9.
Apoštolé zvolení,
s proroky jsouc spojeni,
zástup mučedlníků ctných,
930
v bílé roucho oděných,
všickni tebe v nebi chválí;
cýrkev svatá na světě,světě
všudy oslavuje tě,
mocný nebe, země Králi.
Zjev. 6, 9–11.–7, 14.
Vyznává tě stádce tvé,
Otče slávy nesmírné,
vyznává y milého,milého
tvého Syna pravého,
plného tvé velebnosti;
vyznává též mocného,mocného
vůdce, Ducha svatého,
kterýž vede k pravdě, k ctnosti.
Králi slávy, Ježíši,
jenž Syn Otce věčný jsy,
chtěv dát hříšným spasení,
snížil sy se k vtělení,
vstoupils v život panny čisté:
z hrdla smrtis vydobyl,
v nebesích pak nadobyl,nadobyl
království svým věrným jisté.
Nyní v slávě v nebi jsy,
na Otcově pravicy,
Boží mocý kraluješ,
odpůrce své skrocuješ,
čekáme, bys k soudu sstoupil;
prosýmeprosýme, nám sluhám svým,
proukaž se milostným,
nebs nás drahou krví koupil.
Spoj nás, Kryste, s svatými,
v slávě plésajícými,
rač sám lid svůj spasyti,
na svou cýrkev vyliti,vyliti
hojné s nebe požehnání;
řeč a zvyš ji na věky,
dobrořečíme ti vždy,
chválíme tě do skonání.
Žalm 28, 9.
931
Chraň nás od hříchu v ten čas,
vyslyš pokorný náš hlas,
smilování žádáme,
na milost tvou čekáme,
prosýme tě s důvěrností;
v tebe Pane doufáme,
v tobě víru skládáme,
nepohnemť se na věčnosti.
Notou žalmu 150. Chvaltež Nejmocnějšího.