VI. Te Deum laudamus

VI.
Te Deum laudamus (z textu latinského.)latinského).
Tebe, Bože, chválíme, tys náš PánPán, tě slavíme, tebe Otce věčného, ctíme z srdce celého, veškeren svět tebe vzývá; nebesa tě hlásají, všecky mocy plésají, kůr všech anjelů ti zpívá. Všickni cherubínové, tež y serafínové,serafínové chválu tobě vzdávají, dnem y nocý volají: Pán Bůh, jenž jest mocen všeho, svatý, svatý, svatý jest, buď mu díkčinění, čest, plné jest vše slávy jeho. Izai. 6, 3. Zjev. 4, 8. 9. Apoštolé zvolení, s proroky jsouc spojeni, zástup mučedlníků ctných, 930 v bílé roucho oděných, všickni tebe v nebi chválí; cýrkev svatá na světě,světě všudy oslavuje tě, mocný nebe, země Králi. Zjev. 6, 9–11.–7, 14. Vyznává tě stádce tvé, Otče slávy nesmírné, vyznává y milého,milého tvého Syna pravého, plného tvé velebnosti; vyznává též mocného,mocného vůdce, Ducha svatého, kterýž vede k pravdě, k ctnosti. Králi slávy, Ježíši, jenž Syn Otce věčný jsy, chtěv dát hříšným spasení, snížil sy se k vtělení, vstoupils v život panny čisté: z hrdla smrtis vydobyl, v nebesích pak nadobyl,nadobyl království svým věrným jisté. Nyní v slávě v nebi jsy, na Otcově pravicy, Boží mocý kraluješ, odpůrce své skrocuješ, čekáme, bys k soudu sstoupil; prosýmeprosýme, nám sluhám svým, proukaž se milostným, nebs nás drahou krví koupil. Spoj nás, Kryste, s svatými, v slávě plésajícými, rač sám lid svůj spasyti, na svou cýrkev vyliti,vyliti hojné s nebe požehnání; řeč a zvyš ji na věky, dobrořečíme ti vždy, chválíme tě do skonání. Žalm 28, 9. 931 Chraň nás od hříchu v ten čas, vyslyš pokorný náš hlas, smilování žádáme, na milost tvou čekáme, prosýme tě s důvěrností; v tebe Pane doufáme, v tobě víru skládáme, nepohnemť se na věčnosti. Notou žalmu 150. Chvaltež Nejmocnějšího.