II. Cžest, sláva Otcy věčnému

Jiří Opočenský

II.
CžestCžest, sláva Otcy věčnému,věčnému CžestCžest, sláva Otcy věčnému,věčnému
 buď za vše vzdána samému, co s námi činit ráčí; on lid svůj věrně miluje, v ctném počínání zmocňuje, když cestou jeho kráčí: chvalmechvalme, slavme,slavme Boha svého,svého laskavého,laskavého srdcem vděčným, neb on jest nám Otcem věčným. Dal Syna svého na svět nám, by vůdcem byl všem věrným sám,sám zde k věčné blaženosti; 922 dřív prorocy ho žádali, pak apoštolé kázali,kázali všem lidem k vědomosti: chvalmechvalme, slavme,slavme Boha svého a t. d. Jak jsme my všickni přešťastní, jenž jsme té lásky oučastní, že zákon Boží známe; Bůh vzbudil muže znajícý, ti k Krystu vedli věřícý, v němž hlavu cýrkve máme: chvalme, slavme Boha svého a t. d. Chraň, Bože, slova svatého, v tvém zákoně nám daného, tys Ochránce náš, víme; dejždejž, ať my náboženstvím svým, též životem ctným, šlechetným,šlechetným vždy tebe velebíme: chvalmechvalme, slavme,slavme Boha svého,svého a t. d. Notou písně předcházejícý.
Básně v knize Písně k svátku tolerančnímu pro křesťany evangelické helvetského vyznání:
  1. I. Tys, Bože, dobrý, veliký,
  2. II. Cžest, sláva Otcy věčnému
  3. III. Radost z dobrodiní Božích skrz Krysta cýrkvi prokázaných dle žalmu biblického 118.
  4. IV. Nuž vzdejme Bohu velebnému
  5. V. Bože, Otče vševědoucý,
  6. VI. Te Deum laudamus
  7. VII. Před kázaním.
  8. VIII. Po přečtění svaté epištoly k Ržímanům 13, 1–7. Každá duše vrchnostem poddána buď a t. d.
  9. IX. Po kázaní a po vykonané modlitbě.
  10. Po posvěcení kandydáta k ouřadu kazatelskému.
  11. Po posvěcení kandydátů k ouřadu kazatelskému.