TA PÍSEŇ STARÁ

Čechoslav Ostravický

Ta píseň stará, ta píseň dávná, nadšená, vroucí ta píseň zápasů, bojů, ó bratří, ta dopěna není! Ta píseň vzdechů a slzí a bolů, ta píseň zjařmených, v poutech již hynou, ta píseň znásilněných, jíž dechem je požár, tisících srdcí plamen, jíž perutí touha je po slunci, po světlu žití, jíž síla je mohutný odboj a vzdor, ó bratři, ta doposud dopěna není! Neb doposud tyran nám ze hrudi nevyrval, nevyštval cit, jak mohutná, kypící vlna jenž nitro nám zvedá! ten mohutný cit, ten veliký, silný a nezdolný, drahý, jenž darem je nebes –: cit bratrství, družnosti svaté, cit jednoty krevní a příslušnosti a doposud vzpínáme ruce po objetí matky, po šedinách otce, po plápolu rodného krbu, po bublání potůčků, říček, po ševelu lesů, jež v dětské nám snění své kouzelné zpívaly písně, tak sladké v otčině drahé! A doposud víra nás sílí ve svaté a nezdolné právo a v pravdu, a mohutná, plamenná touha na oltářích vznícených srdcí nám plane po rovnosti, lidskosti, dobru, po slunci, jež matkou je žití! Ta píseň stará, ta doposud dopěna není! Neb doposud řetězů chřest a řinčení okovů chodbami zvučí a doposud v žalářích ponurých dnů svoboda úpí a volnost a právo a doposud barbarů služkou je pravda! Neb doposud úpěním dítek a vzlykotem žen a kletbami mužů chvěje se vzduch! A doposud u krbů rodných duch bezpráví zažíhá plameny pomsty, a na krovy rodné též násilí padá a vraždí jich klid! A doposud otčina naše, ta krásná, ta znásilněná pod hrobařů bezcitných kroky se chvěje a úpí a sténá! Ta píseň stará, ta nadšená, plamenná, úchvatná píseň, ta dopěna není! Ó bratři, my po březích Opy a Odry a Olzy se dejme a v pochodech po krajích rodných my vroucně píseň tu pějme!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

532. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXI. Naše píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Padá laur s týmě... (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. SKŘIVANÍ PÍSEŇ... (František Serafínský Procházka)
  4. O Ty, Ty’s píseň vtělená, (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. Píseň o haleně. (Augustin Eugen Mužík)
  6. PÍSEŇ NADŠENÁ (Rudolf Illový)
  7. PŘEDZPĚV. (Eliška Krásnohorská)
  8. KU PAMĚTNÍMU DNI. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  9. DO VÍNKU DOMU ČESKÝCH PÍSNÍ V OLOMOUCI. (František Serafínský Procházka)
  10. Našim tolerančním kostelíkům. (Jan Pelíšek)