XXI. Naše píseň.

Jaroslav Vrchlický

Je smutná píseň, která pouze káže; líp kdyby mohla hráti pochod k skutku, ne v krvavou a násilnickou půtku, kde zvedají se s mečem v ruce paže, leč v zápas ducha, který k sobě váže, a k radosti, co dřív rozbité v smutku, a k naději, jež v prvním k činu útku jen po zdaru a rozkvětu se táže. Pak v ruce palmy, vavřín ve své kštici, by mohla zářná chodit ulicemi, a zpívat Hosana své vítězící! Teď pouze zrak svůj plaše kloníc k zemi nad rozbitou se choulí popelnicí, skřek marný k Bohu šle, jenž v mraku němý.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

976. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TA PÍSEŇ STARÁ (Čechoslav Ostravický)
  2. PŘEDZPĚV. (Eliška Krásnohorská)
  3. Duha. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Padá laur s týmě... (Rudolf Richard Hofmeister)
  5. DO VÍNKU DOMU ČESKÝCH PÍSNÍ V OLOMOUCI. (František Serafínský Procházka)
  6. Legie se vracejí (Antonín Klášterský)
  7. NA KARLA IV. (Karel Sabina)
  8. (KOROVÝ DOMEK V PARKU VÝMARSKÉM.) ( H. Uden)
  9. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  10. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)