K živému obrazu:
Na trůně sedí Vlasť (Libuše), nad ní v mitře vztahuje ochrannou ruku Víra s berlou, proti nim stojí ve výpadu s mečem Démon, jeho útok meči odrážejí Orli, kdežto Orlice holdují Vlasti a Víře.
Veškerým světem v burném úpění
divoké táhne duchů proudění.
Duch tmy a zloby, lsti a odboje
povstává proti duchu pravdy, světla, pokoje,
z podzemních slují lezou příšery
sveřepých vražd a vzpoury, nevěry.
Brat na bratra se v divém boji sápe
a dědictví svých věrověstů šlape,
a v zaslepenosti své zakleté
kol zlatého se točí telete.
Vlasť úpí, nesvorností rozervána
a Víra pláče, svými poplivána.
Však dosti již těch zkaboněných mraků,
už slunce musí prozářiti tmou;
a dosti již těch rozzuřených draků –
jim Orel vsadí ránu smrtelnou.
Už vzlétá hrdě, už mu oko jiskří,
už dráp svůj ostří, zobec svůj už bystří –
my v jisté ráně budem brzo mistři:
jest drakobijec Jiří naším patronem!
34
My za Božím vždy půjdem zákonem.
Věrni své vlasti, oddáni své víře,
křesťané skutkem, nejen na papíře!
Jdem s paží pevnou, odhodlanou lící –
ochránci vlasti, Boží bojovníci!
Nechť žije církev, kvete otčina!
Nech roste katolická rodina!
35