Konec.

Karel Dostál-Lutinov

Má píseň chtěla býti plamenem, jenž plápolá jitřní zoří – a zatím jen jako muška jsem, jež za noci janské hoří. Tak smuten tu sedím nad knížkou! Tak temna je! Oko mé žasne. Tak jako když zapálíš pochodeň – a ona ti po větru shasne. Tak jako když horda lotrů jde a příšera vyvstává děsná – a ty bys rád zařval strašlivě – a blábolíš jenom ze sna. A nejsmutnější je duše má, že pusta je moje cesta, že málokdo z bratří naslouchá a pochopí – jeden ze sta.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

cikán, cikánka, magnát, cikánský, krčmářka, cimbál, přijechat, šuhaj, husle, chasa

210. báseň z celkových 269

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V mlze. (Vratislav Kazimír Šembera)
  2. XXXI. Dnes vítr časně ulehnul; – (Adolf Heyduk)
  3. Přástevnice. (Josef Václav Frič)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Emanuel Čenkov)
  5. XXXIV. V svém liliovém lese (Adolf Heyduk)
  6. Cigánka. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  7. JAKÉ BY TO BYLO ŽIVOBYTÍ? (Adolf Heyduk)
  8. Na čekání. (Alois Škampa)
  9. Svatba. (Vojtěch Lešetický)
  10. Půlnoční. (Ervín Špindler)