Zřím v duchu Tebe milený můj hochu(J5f)
Tvé líce zřím vždy trochu ubledlé(J5m)
i snivé oko unylé a mdlé(J5m)
vlas bujný vždycky rozcuchaný trochu(J5f)
ba slyším i Tvůj sladký měkký hlas(J5m)
jenž často jako pohnutím se třás(J5m)
A vidíš brachu podoba Tvá milá(J5f)
hned také v duši zdřímlou probudila(J5f)
mně vzpomínku to na okamžik ten(J5m)
kdy nejvíce byls v žití nešťasten(J5m)
pot smrtelný kdy zrosil Tobě čelo(J5f)
a zlaté Tvoje srdce krvácelo(J5f)
Ten příběh teď v své knihy vplétám řádky(J5f)
ač dobře vím že nehodí se do ní(J5f)
k těm črtám z lehké jen a všední látky(J5f)
v nichž leckdy šašek rolničkami zvoní(J5f)
však nevěděl jsem jiné sobě rady(J5f)
když z knihtiskárny přišel učeň mladý(J5f)
mně svého šéfa přinášeje vzkaz(J5m)
bych k vyplnění místa za krátko(J5m)
mu poslal ducha svého robátko(J5m)
ne veliké jen na půl metru as(J5m)
tak jako kdyby tkalouny to byly(J5f)
co básník souká z duše na papír(J5m)
Tak příběh Tvůj se dostal v světa vír(J5m)
Ty odpustíš mně viď můj hochu milý(J5f)
O čem sníval oko slzou rose(T5f)
čeho byla plna jeho duše(T5f)
z nenadání dýmem rozprchlo se(T5f)
Bože kterak ledově a suše(T5f)
splynulo s těch rtíků sladších medu(T5f)
Vdám se za našeho nápovědu(T5f)
Jak jen může vzdušná bytost ona(T5f)
stát se ženou takového slona(T5f)
v jehož čelo vraštící se prudce(T5f)
pátá desítka již brázdu ryje(T5f)
jehož funění když sedí v budce(T5f)
s poslední je slyšet galerie(T5f)
Chuďas Láďa zapomněl že diva(T5f)
které nosil za kulisy kvítí(T5f)
trochu jinak na ten svět se dívá(T5f)
že se jeho láskou nenasytí(T5f)
Nemohl si v hlavě srovnat ani(T5f)
že by zjev ten etherický sladký(T5f)
měl též hlad jak dítě zemské matky(T5f)
Rána dopadla tak z nenadání(T5f)
na tu jeho hlavu ubohou(T5m)
přemýšlet jež dávno odvykla si(T5f)
že se sotva držel na nohou(T5m)
divoce že rval si husté vlasy(T5f)
hryzl ret bil čelem do stěny(T5m)
po bledém že krev mu tekla líci(T5f)
až pak náhle jako šílený(T5m)
vyřítil se z domu na ulici(T5f)
vrážel do lidí jak opilý(T5m)
až se posléz dostal v pole širá(T5f)
Čas byl v přírodě kdy život zmírá(T5f)
ospale již očka klopily(T5m)
sličné Flory usměvavé děti(T5f)
sladce voněl doušky mateří(T5m)
každý vzdech pták na houpavé sněti(T5f)
hlavičku již ukryl do peří(T5m)
umlkly ty denní hlasy steré(T5f)
volně oddychuje kraj teď němý(T5f)
tuší snad že na peruti šeré(T5f)
noci královna se snáší k zemi(T5f)
Ale vší té tajůplné krásy(T5f)
ubohý náš Láďa nevšímá si(T5f)
jako by se zastaviti bál(T5m)
bez oddechu kvapí dál a dál(T5m)
k černému až hvozdu zamlklému(T5f)
na jehož se mrtvém nyní lemu(T5f)
vine dráha Ve chvatu co jej(T5m)
zadrželo náhle O kolej(T5m)
Láďa klopýtl a znaven stanul(T5f)
Větřík chladivý jenž jemu vanul(T5f)
v rozpálená líce k uchu náhle(T5f)
zanesl mu jasné zvuky táhlé(T5f)
signál který příchod vlaku věstí(T5f)
Láďa zajásal Hle osud sám(T5m)
v ústrety mi posílá to štěstí(T5f)
nebe jak ti děkovati mám(T5m)
Slyš teď vlak už temně hučí v dáli(T5f)
a ten hukot blíž a blíže spěje(T5f)
Zoufalec si lehl na koleje(T5f)
Hukot roste a hle teď už vzplály(T5f)
v záhybu tam krvorudé oči(T5f)
netvora jenž supá a se kroutí(T5f)
jak by se chtěl z dráhy vyšinouti(T5f)
jiskry hází lesům na úbočí(T5f)
Supot blíží se vždy víc a více(T5f)
předtuchou již zvoní kolejnice(T5f)
slyš teď náhle hluchou noční tiš(T5m)
přerušilo ostré zapísknutí(T5f)
a teď ó Mne rozechvění nutí(T5f)
v dalším líčení bych ustal již(T5m)
Však i v Tobě čtenářko má mladá(T5f)
rozehrán je jistě každý čiv(T5m)
do srdéčka tíseň se Ti vkrádá(T5f)
Upokoj se Darmo Tvoje líčka(T5f)
smáčí slza Láďa zůstal živ(T5m)
Nemohu přec dát mu zahynouti(T5f)
bylť on soudruhem mi od malička(T5f)
na klopotné tímto světem pouti(T5f)
Nuže věz že v rozhodné té chvíli(T5f)
funící když na zoufalce vlak(T5m)
z blízka upřel ohnivý svůj zrak(T5m)
Láďa mžikem pozbyl všaké síly(T5f)
k poslední své cestě sterých klopot(T5f)
rázem zapomněl a práskl do bot(T5f)
Z bázně smrtonosnou před příšerou(T5f)
myšlence dal život velkolepé(T5f)
za niž zlíbati se chuť měl sterou(T5f)
nežli manželem zdaž není lépe(T5f)
domácím se přítelem stát jen(T5m)
Rozkoše mu pramen vznikne nový(T5f)
v loktech mladé ženy suflérovy(T5f)
Tu noc Láďa s sebou spokojen(T5m)
tak se vložil v tekutý dar boží(T5f)
že ho sotva k domácímu loži(T5f)
donesl krok povážlivě vratký(T5f)
od vlastní že nebyl poznán matky(T5f)